Daniel Landa
"Jezdci v oblacích"

Když se v noci zadíváš na nebe plný hvězd,
jestli chceš, tak je uvidíš.
Ti z nebeských cest,
budou tě chtít svést.

Jezdci v oblacích zvolna jedou dál.
Prazvláštní průvod rytířů.
Průsvitnej karneval,
zase se zázrak stal !

Pláště bílý se třepetaj nocí, jak vlajky když vlajou !
Hrdě se napíná sukno, ač budou z něj cáry.
A jejich přilbice ve svitu měsíce s leskem si hrajou.
Jedou do zmizelých krajů bez fanfáry.

Z různých snů se sjíždějí na pouť věčností.
Kopí vzhůru vztyčená
k nebeské milosti,
co od vin je oprostí.

Pláště bílý se třepetaj nocí, jak vlajky když vlajou !
Hrdě se napíná sukno, ač budou z něj cáry.
A jejich přilbice ve svitu měsíce s leskem si hrajou.
Jedou do zmizelých krajů bez fanfáry.

Možná to byl jenom sen, jen přetržená niť.
Zítra bude zase den,
ten den mi chce jezdce vzít,
a k smrti odsoudit.